Montrealský věstník                                  Ročník 47

Květen/May 2011                        5080 Glencairn Ave, Montreal, H3W 2B4                                 Číslo 9


 

 

Kalendář činností

 

28. 4.   Čt         Vernisáž výstavy (J. Milerová), Espace Ars Longa, 2320 Mont Royal E., 17.00 h

1. 5.     Ne        Bohoslužby, kaple Loyola High School, 7272 Sherbrooke W., 11.00 h

11. 5.   St         Schůzka klubu seniorů, Čs. misijní dům, 7300 Sherbrooke W., 13.30 h

17. 5.   Út        Schůze výboru Čs. sdružení, Čs. misijní dům, 7300 Sherbrooke W., 19.30 h

25. 5.   St         Schůzka klubu seniorů, Čs. misijní dům, 7300 Sherbrooke W., 13.30 h

28. 5.   So        Bar-B-Q s muzikou, hala Kanadské legie, 5455 de Maisonneuve W., NDG, 18.00 h

29. 5.   Ne        Bohoslužby, kaple Loyola High School, 7272 Sherbrooke W., 11.00 h

 

Klub seniorů

Program na květen:

11. května – Oslava matek. Výstava fotografií našich maminek, vzpomínky na jejich život. Předneseme si několik básní: Modlitba k Panně Marii, K matce, Mateřídouška ze sbírky Kytice, Matička Praha. Zazpíváme si české a slovenské písně podle výběru seniorů. Bude následovat volná zábava a občerstvení, o které se postarají Líba Prášilová a Anna Mišurová – srdečně děkujeme.

25. května – Pan Alois Fogl nám připraví zajímavou přednášku o svém životě "Proč a jak jsem odešel."

 

Na schůzce 13. dubna jsme oslavili narozeniny paní Míly Brůchové přípitkem (paní Míla přinesla anglický likér), výtečným dortem, různými zákusky, cukrovím a kávou připravenou panem Štikarovským, který se po návratu z Čech a Itálie znovu zapojil svou pomocí do našeho života. Velmi mu děkujeme.

Ve stejný den jsme si povídali o životě francouzského impresionistického malíře Pierre Auguste Renoira, který se narodil 25. února 1841 v Limoge ve Francii a zemřel 31. prosince 1919. Renoir rád používal živé barvy – růžovou, zelenou, žlutou a modrou, maloval radující se lidi ve společnosti. Pro nás seniory je to velká radost, že můžeme nahlédnout do života vynikajícího umělce. (Rose Raba Reichmanová)

České a slovenské sdružení

Příští výborová schůze montrealské odbočky ČSSK se bude konat v úterý 17. května 2011 v půl osmé večer ve společenské místnosti Misijního domu. Jako hlavní bod programu bude zpráva o kongresu Sdružení v Kitcheneru. Všichni členové jsou srdečně zváni. (Ema Košacká)

 

63. Kongres Českého a slovenského sdružení v Kanadě se bude letos konat v Kitcheneru v Ontariu ve dnech 14. a 15. května. Informace o kongresu najdete na webové stránce Čs. sdružení, www.cssk.ca. (Míša Fuchsová)

Sokol Montreal

Tento podzim, 22. října 2011, to bude právě 100 let, co byla českými horníky a jejich rodinami, žijícími v oblasti Crows Nest Pass, založena v osadě Michel v Britské Kolumbii sokolská jednota, kterou nazvali "Sokolem Krušnohorským". Před koncem roku 1911 byla pak v Albertě založena další jednota, kterou její zakladatelé nazvali "Sokol pod Skalními vrchy". Blíže k datu výročí, začátkem října 2011, bude v městečku Sparwood pro paměť budoucím generacím zasazena pamětní deska připomínající obě události. Sokolové v Montrealu se chystají oslavit století Sokola koncem října.

Torontská sokolská jednota oslavila stoleté výročí založení první sokolské jednoty v Kanadě v neděli 10. dubna 2011 slavnostním obědem ve společenském sále kostela sv. Václava v Torontě. Oslavy se zúčastnila řada oficiálních hostů, mezi nimiž byl i velvyslanec České republiky v Kanadě Karel Žebrakovský a generální konzul České republiky v Torontu, Richard Krpač. Přítomná byla i poslankyně v ontarijské provinční legislativě Elizabeth Witmer, která zastupovala vůdce ontarijské konzervativní strany Tima Hudáka. Přes velké zdravotní problémy přišel i Jan Waldauf, jeden z nejvýznamnějších Sokolů v Kanadě. Po projevech jednotlivých hostů bylo na programu cvičení sokolských dětí. Kromě tradiční gymnastiky předvedly děti i několik hudebních a tanečních čísel. Více se o torontské oslavě můžete dočíst v článku Josefa Čermáka na stránce http://czechfolks.com/plus/2011/04/19/josef-cermak-toronto-slavi-prvni-stoleti-sokola-v-kanade/. (AM)

 

Pravidelné sokolské cvičení a volejbal pro tuto sezónu končí. Poslední cvičení a volejbal této sezóny bude v týdnu od 9. května.

Misie sv. Václava

V květnu budeme mít dokonce dvě mše. První bude v neděli 1. května 2011 a další v neděli 29. května. Obě jsou v 11.00 hodin v kapli Loyola High School, 7272 Sherbrooke Street West. Růženec se modlíme od 10.30 h. Kaple je ve 3. patře budovy. Prosíme, přicházejte pár minut před jedenáctou, protože budova se v 11 hodin z bezpečnostních důvodů zamyká. Děkujeme. (Rose Mary Strban)

Hostýn

Dětský letní tábor na Hostýně se bude konat opět tři týdny a to od 3. do 23. července 2011. V táboře umožňujeme dětem následující aktivity: koupání na naší soukromé pláži na jezeře Lafond, jízdu na kánojích a na kajaku, volejbal, fotbal, cyklistiku, rybaření, jednodenní výlety do okolí a k vodopádům, orientaci v přírodě, tanec, divadelní umění, ruční práce, táborové ohně, aj. Cena pobytu je 350$ za 1 týden, 695$ za 2 týdny a 890$ za 3 týdny. Za každé další dítě ze stejné rodiny je navíc sleva 10%. Daně se neplatí. Sociálně slabé případy se řeší individuálně. Do tábora se přijímají i děti, které nemluví ani česky, ani slovensky.

Stále ještě hledáme další vedoucí k dětem, nejlépe bývalé účastníky tábora. Přihlášky na dětský tábor a na práci jsou na internetu na www.hostyn.org. Podrobnější informace podají Josef Maxant,tel. 450-465-4844, fax 450-923-4159, health.vifad@sympatico.ca, Viera Šebénová, tel. 514-385-5153, hostyn@live.com, nebo Zdeněk Nosek, tel. 514-365-8863. (Josef Maxant)

Kultura

Eva LAPKOVÁ má sólovou výstavu v Galerii Studio 21 Fine Art Inc., 1223 Lower Water Street v Halifaxu od 8. dubna do 4. května 2011. Informace o galerii najdete na www.studio21.ca.

 

Jarka MILEROVÁ se účastní hromadné výstavy zvané "Petits Formats" (Malé formáty) v galerii Espace Ars Longa, 2320 Mont Royal Est (roh Fullum), v Montrealu. Vernisáž se koná ve čtvrtek 28. dubna od 17.00 do 20.00 hodin, a výstava potrvá do 1. května. Galerie je otevřená v pátek od 16 do 20 hodin, v sobotu a neděli od 13 do 17 hodin. Informace na čísle 514-521-0427 nebo 514-482-7818.

 

V dňoch od 17. do 27. marca 2011 sa konala výstava členov "Pastel Society of Eastern Canada" na Lavale v Galerii St. Vincent de Paul, ktorej sa zúčastnil aj Peter KRČ. Zo zúčastnených 40-tich umelcov Peter získal prvú cenu za portrét s názvom "Already an Angel". Ocenené diela je možné vidieť na stránke "pastelsec.com".

 

Dr. Rudolfu RODENOVI vyšla v Čechách již pátá knížka. Po životopisném příběhu manželů Rodenových "Životy ve vypůjčeném čase" to byly tři knížky povídek z jeho bohatého života a lékařské praxe nazvané "Paměť naruby", "Jsem zase tam" a "Kolečko rumby". Poslední knížka "Mia", která vyšla v nakladatelství Prostor, je první fiktivní novelou dr. Rodena. Gratulujeme a těšíme se na další knížky! (AM)

Konzulární dny v Montrealu

Velvyslanectví ČR v Ottawě oznamuje všem krajanům z Quebeku a okolí, že ve dnech 5. až 6. května 2011 (v době mezi 9-12 a 13-18 hod.) proběhnou v Montrealu konzulární dny. Konzulární dny se budou konat s laskavým svolením Správní rady Českého misijního domu na adrese 7300 Sherbrooke West, Montreal.

     Zájemcům bude poskytnuta pomoc při vyřizování oddacích, rodných či úmrtních listů, osvědčení o státním občanství, při ověřování pravosti podpisů (také osvědčení o žití), ověřování správnosti opisů (fotokopií) dokumentů, potvrzování správnosti překladů, superlegalizace listin, budou nabírány žádosti o výpisy z evidence Rejstříku trestů, výpisy z bodového hodnocení řidiče apod. Z technických důvodů nemohou být nabírány žádosti o pas, lze pouze připravit podkladovou dokumentaci.

     Prosíme zájemce o konzulární služby, aby se předem ohlásili na tel. 1-613-562-3875, linka 11 (paní Míla Minnes) a dohodli si schůzku. Při svém telefonátu prosím nahlašte jméno, příjmení, tel. číslo, na němž jste k zastižení a konzulární úkony, které budete požadovat (vyřizování dokladů, ověřování listin či podpisů apod.) – v případě, že budete vyřizovat doklady za celou rodinu, nahlašte počet osob. Na schůzku je nutné s sebou donést fotokopie všech dokladů, včetně datové stránky cestovního pasu.

(Mgr. Ivana Krahulcová, konzulka, Velvyslanectví ČR v Ottawě)

O velikonoční zábavě a pozvání na BBQ s krajanskou muzikou

Velikonoční zábava se nám vyvedla na jedničku. To se pozná podle toho, jak se lidé přicházejí na konci hezky bez předstírání rozloučit s kapelou na podiu. No a u podia se sešla i hezká skupina našich siláků, kteří všechny mé instrumenty v momentě odnosili až ven k autu, jen nevím, jestli ze strachu, abych již dál nehrál, anebo proto, že se jim muzika líbila. Každopádně děkuji moc, nejsem žádný stařec, ale záda mám jako každý druhý dost často bolavá. Tentokrát jsme mezi námi uvítali i lidi, které jsem 30 let neviděl a o nichž jsem již ani nevěděl, že v Montrealu stále ještě jsou. Doufám, že se uvidíme i napříště. Zvlášť musím poděkovat Erice za česko-perníkového velikonočního beránka, po kterém se spolu s mazancem ("ku káve" jak říká můj přítel Štefko Horný) jen zakouřilo.

Při této příležitosti zveme všechny naše příznivce na další událost, Bar-B-Q s krajanskou muzikou, v sobotu 28. května (poslední květnová sobota) v 6 hodin večer opět v hale na 5455 de Maisonneuve W. Venku se budou dělat karbanátky-hamburgery a hot-dogy, v sále se pak budeme veselit s naší muzikou a českým Budvarem. Vstupné 15 dolarů. Pro informace volejte 514-999-6462. Na shledanou se těší Honza s Erikou.

In memoriam

Ve věku 101 let zemřela dne 9. dubna 2011 paní Eliška DELAFIELD (rozená Meislerová), nám starším Čechoslovákům známá pod jménem Eliška Němcová, bývalá manželka prvního československého velvyslance v Kanadě po II. světové válce Františka Němce. Po únorovém komunistickém puči a po rezignaci tehdejšího velvyslance obdrželi manželé Němcovi od kanadské vlády speciální kvótu na počet emigrantů, které mohli sponzorovat pro emigraci do Kanady. František Němec jako zaměstnanec emigračního úřadu v Ottawě měl možnost umožnit mnohým Čechoslovákům přednostní emigraci z uprchlických táborů západní Evropy, což bylo známé jako "Němcova akce". Byl jsem jedním z těch sponzorovaných a přístál jsem v Kanadě v únoru 1949. Nejenže jsem měl možnost urychleně emigrovat, manželé Němcovi mi i nabídli prozatímní ubytování a paní Eliška mi opatřila první zaměstnání v Kanadě a později i v Montrealu jako jednomu z těch, kdo přišel do Kanady sám a neměl tu nikoho a nic. Taková pomoc se nikdy nezapomene a já zůstávám stále vděčný. (Alois Fogl)

 

S panem Josefem KUCHAŘEM jsme se rozloučili v sobotu 9. dubna 2011 v místnostech Mount Royal Commemorative Services Complex v Outremontu. Ještě jedna oslava jeho života se bude konat v sobotu 21. května 2011 od 1.30 do 3.30 odpoledne v Mont Tremblant, Domaine Saint-Bernard, 539 chemin Saint-Bernard, Mont-Tremblant, Québec, J8E 1T4. Informace na tel. 819-425-3588. Informace rovněž na stránce www.domainesaintbernard.org/english/welcome.html.

Krteček poletí do vesmíru

Krtek Zdeňka Milera, známý všem dětem i dospělým z českých večerníčků, se chystá do vesmíru. Dostane se tam v baťohu kanadsko-amerického astronauta Andrew Jay Feustela, který si zvolil krtka jako maskota při letu raketoplánu Endeavour, který se uskuteční v pátek 29. dubna 2011. Spolu s posádkou šesti astronautů stráví krteček ve vesmíru dva týdny. Andrew Feustel je manželem Indiry Bhatnagar a tedy zeť Aleny Bhatnagar, kterou známe z tenisových turnajů Standy Skály. Krtka si oblíbil při své návštěvě České republiky v roce 2009. Šťastnou cestu do vesmíru, krtečku! (Vijay Bhatnagar)

První dopis mamince - Jaroslav Seifert

Už vím, dám dopis na zrcadlo                         štěstí – po t se píše ě –

či do košíčku na šití,                                        a zdraví – a pak selhává

však, žel, dosud mě nenapadlo                                    už nadobro má fantazie,

co psát, jak dopis začíti.                                               tak přízemní a kulhavá.

 

Maminko moje milovaná,                                A trhám papír, muchlaje ho

a v zubech konec násadky,                              – maminka stojí nad válem

přemýšlím; stránka nenapsaná                         a chystá něco voňavého

čeká a čeká na řádky.                                      a v odhodlání zoufalém

 

Přeji Ti dnes v den Tvého svátku                     přibíhám k ní, tiskne mě k sobě,

– ve slově Tvého velké T –                             očima, mlčky, ptá se mě.

no vida, už mám druhou řádku                                    Pak zamoučněné ruce obě

a pokračuji ve větě:                                         zvedly mě rychle se země.

Chcete dostávat Montrealský věstník po emailu?

Již delší dobu uvažujeme o tom, rozesílat Montrealský věstník po emailu. Důvodů je několik. V první řadě je stále více těch, kdo vyřizují vše po internetu a počítač jim nahradil nejen psací stroj, ale i poštu, telefon, televizi a knihovnu. Druhým důvodem je všeobecná, dá se říct až fanatická snaha chránit naše životní prostředí: méně papíru znamená méně pokácených stromů, méně kouře z papíren a méně odpadků. No a třetí, asi nejzávažnější důvod, je finanční. Věstník vychází už 47 let a od samého začátku je rozesílán poštou na více než 530 adres, a to nejen po Kanadě, ale i jinde ve světě. V celkovém rozpočtu představuje poštovné tu největší položku, která se každým rokem zvyšuje. K tomu je nutno připočíst obálky, nálepky a tisk. Distribuce zahrnuje každý měsíc desítky hodin několika dobrovolníků, kteří obálky připravují, Věstník poskládají do obálek a odnesou na poštu. Věstník je financován pouze z darů našich čtenářů a našich sponzorů (poplatky za inzerci jsou v podstatě rovněž dary a mnohdy ponecháváme na inzerantech, kdy a kolik zaplatí). Tyto zdroje, včetně výtěžku z Mikulášské zábavy, který je v posledních letech spíš symbolický, se z různých důvodů ztenčují. Go online je jedním ze způsobů, jak situaci vyřešit a přitom takzvaně jít s dobou.

     Již nyní můžete číst Věstník na internetu a od září 2011 se chystáme začít posílat zájemcům Montrealský věstník ve formátu PDF emailem. A proto vyzýváme všechny, kteří chtějí a mohou číst Věstník na počítači, aby nahlásili adresu, na kterou chtějí Věstník dostávat, na amartinu@yahoo.com. Zařadíme vás do internetového adresáře a od září již můžete být v privilegované skupině, která dostane Věstník dokonce ještě dřív, než bude na internetu. (AM)

Různé zprávy

Restaurace Le Béarn nabízí během měsíce května (1., 8., 15., 22. a 29.) speciální nedělní obědy od 11.30 do 16.00 hodin. Menu: polévka dne nebo salát, výběr z pěti hlavních jidel (vepřo-knedlo-zelo, smažený řízek s bramborovým salátem, maďarský guláš s knedlíkem, svíčková na smetaně s knedlíkem, kuře na paprice), zákusek dne a káva nebo čaj. Cena 20.00$. Novinka: čepujeme pivo Tchequebec, nové české pivo vařené panem sládkem Peterkou zde v Quebeku. Informace a rezervace na tel. 514-733-4102. Najdete nás na 5613 Côte des Neiges v Montrealu, blízko křižovatky s Côte St. Catherine.

 

Posledních šest nahrávek Antonína Kubálka bylo uvedeno do prodeje ve čtvrtek 7. dubna v The Mascot v Torontě. K prodeji byl například Brahms Vol. III, Buczynski Sonatas, Paderewski a Sousa transcriptions. Tyto a další nahrávky je možné koupit nebo stáhnout z internetu ze stránky cdbaby.com/Artist/AntoninKubalek. Ve čtvrtek 28. dubna v 19.30 h se koná v kostele sv. Václava v Torontě koncert "Memorial for Antonin Kubalek". V minirecitálu vystoupí Karolína Kubálková a o vzpomínky se podělí Scott Kubalek a Patricia Belyea.

 

Hledáme pracovníky (general labor) na renovaci hotelu v Montrealu. Zájemci, prosím, nechte zprávu na tel. čísle 416-992-5993 (i SMS – text message) nebo na emailu zklasovec@sympatico.ca.

 

The application deadline of the first year of beauty pageant presented by Canada.sk Entertainment for Czech and Slovak girls in America was postponed to April 27 , 2011. All single girls, older than 18 years of age with Czech or Slovak heritage, can sign up at www.missczechslovakamerica.com/miss_reg_form.doc.

 

Upozorňujeme vás na vynikající český bulletin SFinga (dříve Enigma), vycházející v Kanadě, který založil a již léta dělá bývalý montrealský krajan Jan Hurych: http://hurontaria.baf.cz/sfinga/. Přehled čs. kulturních akcí po celé Kanadě, USA a Mexiku najdete na www.czechevents.net. Čtrnáctideník Nový domov najdete na www.novydomov.com a Satellit na zpravy.org. Z dalších zajímavých stránek doporučujeme www.cesky-dialog.net, czechfolks.com/plus, www.krajane.org, www.cechoaustralan.com, www.pozitivni-noviny.cz, krajane.radio.cz, www.pravednes.cz, a www.novinky.cz. České filmy, seriály, pohádky a večerníčky najdete na www.nejlepsi-pohadky.cz, také na www.filmiky.com, movie-automat.com nebo na filmy.mandik.net.

 

Na Věstník přispěli: Vesna Alinče, Asociace Hostýn, Lucie Čermáková, Josef Janík, Daniela Moriová, Jana Novotná, Karel Povondra, Luboš a Lidmila Spacek, Jitka a Zuzana Vobecká, a dva dárci, kteří si nepřejí být jmenováni. Všem srdečně děkujeme!

 

Ačkoliv je Montrealský věstník zasílán zdarma, finanční příspěvky jsou vítány. Chcete-li Věstník podpořit, pošlete příspěvek na adresu Věstníku, 5080 Glencairn Ave, Montreal, QC H3W 2B4. Šek vystavte na "Czech and Slovak Vestnik". Děkujeme.


Šéfredaktorka:   Alena Martinů, 5080 Glencairn, Montreal H3W 2B4, tel. (514) 484-6177, email: amartinu@yahoo.com

Členové redakční rady: Míša Fuchsová, Ema Košacká, Ladislav Křivánek, Ludvík Martinů.Přispěvatelé jsou podepsáni.

Redakce nemusí vždy souhlasit s publikovanými texty. Za jejich obsah zodpovídá autor.

Redakce si vyhrazuje právo příspěvky odmítnout, zkrátit nebo upravit podle potřeby.



Ukradené archivy z roku 1968 konečně spatřily světlo světa!

Nakladatelství Naše vojsko vydalo v březnu 2011 dokumentární publikaci Ztracené archivy 1968 s podtitulem 21. srpen 1968 v ulicích Prahy. Kniha, která zachycuje detailní výseky nejdramatičtějších dnů roku 1968 v policejních hlášeních, nemocničních záznamech a vzpomínkách pamětníků byla sestavená podle archivních materiálů Městské správy Veřejné bezpečnosti Praha bývalým policejním důstojníkem Rudolfem Čížkem. Text je doplněn fotografiemi okupované Prahy Jiřího Všetečky.


Lenka Storzer: Vy jste den okupace prožil v Praze. Bránil jste vchod do Československého rozhlasu. Jak se to stalo, že se vojáci do ČR přece jen dostali? Můžete nám popsat Vaše osobní zážitky a pocity?

 

Rudolf Čížek: V roce 1968 jsem sloužil u Veřejné bezpečnosti něco málo přes rok. Byl jsem v té době zařazen u hlídkové služby, na Pohotovostní motorizované jednotce Městské správy VB Praha. Dne 21. srpna 1968 jsem měl volno. Kolem půlnoci mě vzbudila sousedka s tím, že nás obsazují vojska Varšavské smlouvy. Když jsem si zapnul rádio a uslyšel hlášení o invazi, oblékl jsem uniformu a snažil se co nejrychleji dostat na útvar. Jeden ochotný řidič náklaďáku mě odvezl z Vysočan až do Vršovic, kde měl sídlo můj útvar. Krátce po nástupu na útvar jsem byl s některými dalšími kolegy vyslán k budově Československého rozhlasu. Zde jsme v hlavním vchodu z Vinohradské ulice utvořili kordón s tím, že do budovy nesmíme vpustit žádnou nepovolanou osobu, včetně okupačních vojáků.

Před rozhlasem a v jeho okolí byly největší střety občanů s okupačními vojáky. Začala střelba, byli první zranění, ale i mrtví. Do dnešního dne mám v živé paměti, jak ve vstupní hale rozhlasu, vlevo podél zdi, bylo položeno několik těl zastřelených občanů, které lidé přinesli z ulice. Vojáci se snažili o to, abychom je vpustili do budovy rozhlasu. Zkoušeli i výhrůžky, ale pravděpodobně měli zákaz vejít v otevřený ozbrojený střet s armádou a Veřejnou bezpečností. S námi, vyzbrojenými „pistolkami“ ráže 7.62 a šestnácti náboji by jistě neměli příliš těžkou práci. Ale do rozhlasu se stejně dostali, a to způsobem, který jsme nejméně čekali. Někdy kolem deváté hodiny jsme měli najednou na zádech hlavně samopalů vojáků, kteří se náhle objevili zevnitř budovy. Budova rozhlasu měla v té době ještě jeden vchod z Balbínovy ulice, který sloužil jako vjezd do garáží. Ten byl uzamčen a protože všechny nápisy byly strhány a vojska se v Praze neorientovala, nehrozilo nebezpečí, že by touto cestou pronikla do rozhlasu. A protože nás u rozhlasu nebylo tolik, nebyl ani střežen. Vojáci nás internovali v jedné místnosti poblíž tohoto vchodu, takže jsme si stačili všimnout, že vrata nebyla vůbec poškozena a byla zase uzamčena. Když jsem při přípravě knížky o tom hovořil s Janem Petránkem, který v té době jako redaktor Československého rozhlasu v budově vysílal a byl výraznou osobností jeho legálního vysílání, řekl mi, že tuší, přesněji je přesvědčen o tom, kdo vojáky do budovy vpustil. Ale protože ho při tom neviděl, nemůže říci jeho jméno. Bohužel i tací byli mezi našimi občany.

 

LS: Ve svém rozhovoru v Profilu CT24 s Patricií Strouhalovou jste uvedl, že jste materiály, které presentujete v této knize, “ukradl”. To musel být dost odvážný a riskantní čin. Můžete našim čtenářům říci jak jste se k nim dostal?

RČ: Každá organizace, mající obsáhlejší spisovou agendu, ji musí jednou za čas „prohlédnout“ a již nepotřebné písemnosti zničit. Na pomoc administrativním pracovnicím odboru obecné kriminality Městské správy VB Praha byl vysílán vždy někdo z mladších policistů. Při prováděné skartaci písemností jsem si všiml toho, že se mezi nimi nacházejí i svodná hlášení z prvních srpnových dnů a týdnů roku 1968. Po zběžném prohlédnutí jsem zjistil, že obsahují události z ulic Prahy, nahlášené na operační středisko policisty, občany a jinými subjekty, vše téměř po minutách, jak tyto případy stačili zaznamenávat na mechanických psacích strojích jednotliví operátoři. Dále zde byly seznamy osob, které byly okupačními vojsky zabity, těžce zraněny, nebo byl na nich spáchán trestný čin, ale i případy majetkové trestné činnosti, například krádeže a vloupání, která byla těmito vojáky páchána. Ihned jsem si uvědomil, že v budoucnosti, pokud by se doba změnila, mohou mít dokumenty velkou historickou hodnotu, neboť jsou zcela unikátní a zcela autenticky, objektivně a nezpochybnitelně zachycují probíhající události, které většinou později bývají upravovány a vykládány podle potřeb té které doby. Po pravdě musím přiznat, že jsem je ukradl a odnesl na své pracoviště, tedy na oddělení pátrání po osobách pražské kriminálky. Spisové materiály jsem uložil do spisu zavražděné neznámé ženy nalezené v Praze 9, který sestával z řady šanonů. Tudíž jsem takovéto dva šanony se stejným nápisem přidělal navíc a s pravděpodobností hraničící s jistotou jsem mohl předpokládat, že se do nich již nikdy nikdo nepodívá. Když jsem v roce 1988 od kriminální policie odcházel do civilu, spisové materiály skončily uloženy v kotelně v mém bydlišti. V roce 1990, tedy v době, když jsem se k Policii ČR opět vrátil, jsem se mohl v klidu vrátit i k nim.

 

LS: My, kteří žijeme v zahraničí, bychom rádi viděli Vaši knihu přeloženou do angličtiny. Věřím, že mnozí z nás v ní najdou svůj vlastní příběh nebo příběh či fotografii svých nejbližších. Naši potomci, příbuzní, přátelé, političtí představitelé, pedagogové, studenti středních i vysokých škol, … ti všichni by Vaši knihu měli mít k dispozici. Tato publikace je cenným informačním zdrojem pro současné historiky a neměl by chybět v žádné universitní knihovně. Můžeme doufat že se kniha dočká překladu?

 

RČ: Nepopírám, že bych měl obrovskou radost, kdyby se podařilo přiblížit našim krajanům v zahraničí tuto publikaci v angličtině. Jsem si vědom toho, že dnešní mladí jsou již vlastně třetí generací „osmašedesátníků“, kteří po okupaci emigrovali a pro mnoho z nich je jistě čeština již velice obtížně srozumitelná, ne-li vůbec. A protože archiválie jsou zcela nezpochybnitelným dokladem toho, jak okupace probíhala a nejsou ovlivněny žádnými dodatečnými úpravami z jakékoliv strany, dostalo by se jim zcela objektivního pohledu na toto období československých dějin. Zároveň by si mohli plastičtěji udělat představu o tom, z jakých důvodů, za jakých podmínek a před čím jejich rodiče či prarodiče ze své vlasti emigrovali a současně by mohli ocenit, ne-li přímo obdivovat jejich nesmírnou odvahu, když se na ulici, nijak neozbrojeni, postavili proti obrovské přesile armády s jejich tanky a děly. Bohužel jsem si ale vědom toho, že v České republice nenajdu nakladatele, který by byl schopen či chtěl se tohoto úkolu ujmout. Toto by bylo i nad možnosti Nakladatelství Naše vojsko, které knihu v češtině vydalo. Ale jak jsem zjistil, nebránilo by se spolupracovat na tomto projektu se zahraničním subjektem. Jeho hledání je však zcela nad moje možnosti a tak mohu jen ve skrytu duše doufat, že možná … někoho … někdy… knížka zaujme natolik, že mi s tímto mým skrytým přáním napomůže.

 

LS: Pane Čížku, děkuji.

 

 

Lenka Storzer (czech-books.com)

 

Objednávky: www.czech-books.com , email: mail@czech-books.com a telefonicky 1-877-287-1015