Montrealský věstník Ročník 52
Duben/April 2016 5080 Glencairn Ave, Montreal, H3W 2B4 Číslo 8
Chcete-li dostávat Montrealský věstník po emailu ve formátu pdf, napište na montrealvestnik@gmail.com
Kalendář činností
Každou středu: Sokolský volejbal, Coronation Elementary School, 4810 Van Horne, 20.00 h
3. 4. Ne Bohoslužby, kaple Loyola High School, 7272 Sherbrooke W., 11.00 h
6. 4. St Schůzka klubu seniorů, Čs. dům, 6540 McLynn, 12.30 h
19. 4. Út Výroční schůze ČSSK (spojená s večeří), restaurace Prague, 5613 CDN, 17.00 h
20. 4. St Schůzka klubu seniorů, Čs. dům, 6540 McLynn, 12.30 h
Klub seniorů
V dubnu se sejdeme 6. a 20., vždy ve středu v půl jedné odpoledne v Českém domě. Těšíme se na vás. Informace vám ráda poskytne paní Olga Nováková na tel. 514-697-2125.
Na první březnové schůzce jsme si vzpomněli na narozeniny našeho prvního prezidenta, T. G. Masaryka, zazpívali pár jeho oblíbených písní a připili na jeho vzpomínku. Pak jsme si pohovořili o přestupném roce a tedy o 29. únoru, který se poprvé objevil v kalendáři v roce 1584 a od té doby se vyskytuje každý čtvrtý rok. Podle historických záznamů se doposud v tento den nestalo nic zvláštního. V Irsku mají zajímavou tradici, že právě 29. února dívky mohou požádat chlapce o ruku. Po velmi chutném občerstvení jsme si promítli hudební pohádku "Šíleně smutná princezna" v režii Bořivoje Zemana, s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem v hlavních rolích. Sice je míněna pro mladší diváky, ale i nám se líbila.
Druhá schůzka se konala 23. března, tedy den po barbarských atentátech v Bruselu, a veškerý program se ihned zaměřil na debatu o migrantech. Mluvili jsme o jejich schopnostech se integrovat a o postoji evropských států a českého prezidenta Zemana, probrali otázky humanitární oproti politickým a praktickým. Po chutném občerstvení jsme si poslechli krásné písně z filmů na DVD Andrea Bocelli Cinema a popřáli jsme si navzájem šťastné Velikonoce. (Olga Nováková)
České a slovenské sdružení
Montrealská odbočka Českého a slovenského sdružení pořádá výroční schůzi v úterý 19. dubna 2016, tentokrát spojenou s večeří, v 17.00 hodin v restauraci Prague na Côte des Neiges. Pozvánky byly členům poslány poštou individuálně, kdo ještě nepotvrdil účast, učiňte tak co nejdříve. (Ema Košacká)
Sokol
Sokolský volejbal hrajeme do konce dubna každou středu v 8 hodin večer v tělocvičně Coronation School na rohu Victoria a Van Horne. Informace rádi podají manželé Hřibovi na 514-683-2092.
Misie sv. Václava
Naše příští mše bude v neděli 3. dubna jako obvykle v 11 hodin v kapli ve 3. patře budovy Loyola High School, 7272 Sherbrooke Street West. Růženec se modlíme od 10.30 hodin. Prosím, přicházejte včas, protože budova se v 11 hodin zamyká. Děkujeme. (Rose Mary Strban)
Tábor
Hostýn
DĚTSKÝ TÁBOR HOSTÝN (www.hostyn.org) je určený pro děti od 6 do 16 let a bude trvat tři týdny od 3. do 23. července. Cena je stejná jako vloni: 395$/1 týden, 765$/2 týdny a 960$/3 týdny. Daně se neplatí. Vystavujeme potvrzení pro daňové účely. Za každé další dítě ze stejné rodiny je sleva 10%. Poskytujeme slevy pro skupiny. Pokud nám přivedete nového účastníka, obdržíte na požádání odměnu 20 $ za každý týden jeho účasti.
Výhody pro děti: kvalitní program, dobré jídlo, nádherná příroda.
V táboře nabízíme hry v přírodě, výlety k vodopádům i jinam do okolí, volejbal, fotbal a košíkovou. Velký úspěch mají noční hry za použití baterek. Ve dvou klubovnách se pořádají tance, provozují ruční práce, hraje ping-pong a jiné hry. Na velkém jezeře Lafond máme soukromou pláž, kde provozujeme plavání, jízdu na kanoi a kajaku a rybaření. Protože máme nadbytek dříví, děláme často táborové ohně. Do tábora přijímáme i děti, které nemluví česky ani slovensky. Ať si děti přivedou své kamarády či kamarádky.
Hledáme vedoucí k dětem a kuchařky. Přednost mají bývalí účastníci. Přihlášky na dětský tábor a jiné důležité informace jsou na internetu na www.hostyn.org. Tam také můžete v sekci Fotogalerie vidět fotografie a videa z tábora. Těšíme se na vaše děti a vnoučata!
Kontakty:
Manažer: RNDr. Josef Maxant, MSc., tel. 450-465-4844, fax: 450-923-4159, camphostyn@gmail.com;
Asistent manažera: František Kaštánek, MSc., člen Canadian Counselling and Psychotherapy Association (CCPA), tel. 514-488-1310, skastanek@sympatico.ca;
Sekretářka: Ing. Viera Šebénová, tel. 514-385-5153, vseben@hotmail.com;
Oblast Toronta: Jirka Řehák, tel.647-723-8871, gkaher@yahoo.com;
Oblast Kitchener-Waterloo: Blanka Michale, tel: 519-500-3316, kwczechsandslovaks@yahoo.com;
Pro Česko a Slovensko: Silvie Mezírková, smezirkova@seznam.cz;
Webmaster: Ing. Vašek Kratochvíl, PhD, vkratochvil@gmail.com.
A ještě trochu historie: Pan Peter Vidlák z Edmontonu nám poslal historickou fotku z roku 1953, kterou uveřejňujeme. Zajímavé je, že oficiálně se uvádí, že Tábor Hostýn byl založen v roce 1954 a tato fotka dokazuje, že první dětský tábor se konal již o rok dříve. Na její zadní straně je uvedeno, že je vzata u starého farmářského domu u silnice (byl to dům na začátku ulice Des Tchčques). Jezuita Bohuslav Janíček je druhý zprava ve druhé řadě. Bratr Petra, Pavel Vidlák, je před otcem Janíčkem. Děvčata Faltova jsou třetí a čtvrtá zleva v druhé řadě a paní v první řadě je pravděpodobně paní Štrbáňová. Uvítáme, pokud může někdo tyto informace upřesnit. Máte-li někdo další fotky z tábora, pošlete nám je, rádi je uveřejníme na našem webu. Zejména máme zájem o fotky z éry otce Janíčka, tj. před rokem 1993. Připomínáme, že hodně fotografií z dětských táborů od roku 2002 do 2012 je již ve fotogalerii na www.hostyn.org. (Josef Maxant)
Kultura
V nedávno vydanej biografii o Frédéricovi Backovi
(1924 – 2013), držiteľovi dvoch Oskarov
za animované filmy "L'homme qui
plantait des arbres" a "Crac!",
bol použitý ako ilustrácia obraz od Petra Krča. Frédéric
je na nej zobrazený so svojim verným psíkom "Mali". Kniha vyšla vo
vydavateľstve LIDEC a bude použitá v školskom systéme v Quebeku ako aj v provinciách východnej Kanady.
Frédéric Back bol uznávaným umelcom a je rovnako autorom masívnej sklenenej
mozaiky na stanici metra Place-des-Arts nazvanej "L'histoire de la musique
ŕ Montréal", ktorá bola odhalená v roku 1967. (Zdenka Krčová)
In memoriam
Se smutkem oznamujeme, že paní Irene LANDE, rozená Jíravová, zemřela po delší nemoci 17. července loňského roku. Do Kanady přišla v roce 1954. Kdo jste ji znali, věnujte jí tichou vzpomínku.
Vzpomínka na Jiřího Kaisera. Lakonická zpráva, která přišla poštou, mě obzvlášť zasáhla. Dne 2. března 2016 v Cambridge v Ontariu zemřel ve věku 97 let prof. Jiří KAISER. Dalo se to čekat, devadesát sedm je hodně, ale jak kdysi odtušil Werich, někteří lidé by mohli žít třeba 600 let a pořád by měli co říci, zatímco jiní už tady nějakých 200 let vůbec nemuseli být.
Jiří Kaiser byl nejen malíř a grafik, ale všestranný výtvarník. Mnozí ho pamatujeme v Montrealu, kam emigroval v osmašedesátém z Prahy – do Ontaria se odstěhoval až na penzi. Dosáhl vysokého vzdělání, vyučil se řemeslu, které měl rád, sloužil lidem co nejlépe a zůstal sám sebou. Skutečná velikost nepotřebuje sebechválu, mediokritě se vysmívá a penězům se neklaní. Ovšem za všechno se platí, i za nechuť přizpůsobit se módním vlnám. Kdo pozoruje ty kolikrát nevídané komerční úspěchy, je mu vše jasné.
Měl jsem
to štěstí, že krom jiného jsem s Mistrem mohl strávit osm let v
důvěrném pracovním styku. Chodit občas pro radu, poslouchat jeho
zkušenosti, ale hlavně ho pozorovat při práci, protože podnik mu
kromě běžných ilustrací zadával obrazy k výzdobě budov, k
výstavám a prezentacím. Byly to krásné roky. Bavil nás svým optimismem a
vždycky nás rozesmálo jeho "Pane kolego, bude hůře".
Někteří mu vyčítali prchlivost a přiznám se, že i mně
se podařilo jednou ho rozčílit. Šlo o konstrukci elipsy v
perspektivě. Řešil si totiž pro zábavu příklady z deskriptivy a
já jsem se odvážil mu kibicovat. Jeho kousavé poznámky o "diplomovaných
mimech", hlavně inženýrech, mě dopalovaly. Jednou mi strčil
pohlednici s Michelangelovou kresbou, a že jestlipak bych něco takového
svedl zvětšit, samosebou bez pomocné sítě! Trvalo mi to celý den a
většinu času jsem se potil. Ale poznal jsem, co je přímý kontakt
s umělcem, jeho technikou a myšlením, získal jsem Mistrův dobrácký respekt
a pochopil jeho tvrzení, že talent je 1% "toho od boha" a 99%
obyčejné lidské dřiny. Vždyť on sám podobných kreseb, studií i
olejů podle starých mistrů nadělal stovky! Proto jeho dokonalá
linie tužkou, tahy štětce, kompozice v několika plánech, znalost
barev a neobvyklý kolorit. Proto jeho obrazy a grafiky zdobí nejen soukromé
sbírky, ale i výstavní síně jako Národní galerie nebo Albertina. Jiří
Kaiser nám bude scházet jako dobrý člověk a velký, ne dost
doceněný umělec. (Karel
Novák)
Skica Mikuláše, anděla a čerta od pana Jiřího Kaisera, kterou někteří dříve narození čtenáři dobře znají, byla po dlouhá léta součástí pozvánky na Mikulášskou zábavu, přikládané k Věstníku.
Proč jsou Velikonoce a Pascha letos od sebe tak vzdálené
Podle křesťanské víry Ježíš Kristus vstal z mrtvých o první neděli po první noci svátků paschy. Letos vychází neděle velikonoční podle katolické církve na 27. března, podle pravověrné církve na 1. května a Passover na sobotní večer 23. dubna. Tyto rozdíly jsou dány různými kalendáři. Zatímco katolíci (a protestanti) se řídí gregoriánským kalendářem, podle kterého jsou Velikonoce první neděli po prvním úplňku po prvním jarním dnu (nejdřív mohou být 22. března, což se stalo v roce 1818 a příště k tomu dojde v roce 2285), Eastern Orthodox Church se řídí (aspoň co se týče svátků) kalendářem juliánským, a tedy i Vánoce i Velikonoce mají později. Židovský kalendář je úplně jiný – podle něj se slaví Passover v předvečer 14. Nisana. A protože židovský kalendář není (jako gregoriánský) srovnaný podle přírodního, vkládají každé dva nebo tři roky ještě jeden měsíc Adar před Nisan. A tak v březnovém Věstníku jsme přáli hezké Velikonoce katolické, v květnovém můžeme přát hezké Velikonoce ortodoxní a tentokrát přejeme příjemné svátky paschy. (AM)
Velikonoční pomlázka pro děti
Letos jsme pořádali velikonoční odpoledne pro děti už po osmé. V salonku kostela sv. Ignáce se na Bílou sobotu, tedy 26. března, sešlo přes dvacet dětí se svými rodiči, aby si namalovaly vajíčka a upletly správnou velikonoční pomlázku. Začátek byl stanoven na čtvrtou hodinu a celá akce trvala až do půl sedmé, ale i tak se na některé lidi nedostalo, aby si pod vedením Ludvíka Martinů upletli pomlázku. Přitom proutků bylo k dispozici víc než dost, dobře přes dvě stě. Krásné rovné proutky poskytla vrba na zahradě Aničky Skamene a další nařezal Ludvík na svém oblíbeném místě na jednom z vršků hory Mont Royal. Vajíček na malování bylo také dost. Dvě maminky přinesly šikovné vybavení na rozehřátí vosku a některé děti prokázaly velký talent ve zdobení vajíček voskem. Malovalo se fixem, vodovkami i pastelkami, nechyběly omalovánky ani papíry na vystřihování. Občerstvení bylo výborné – bylo ho dost pro všechny a ještě zbylo. Maminky a babičky přinesly různé druhy buchet a muffinů, úspěch měla kokosová buchta ve tvaru zajíce, tradiční jidáše stejně jako ovoce a oblíbené chips. K pití byly pro děti džusy a pro dospělé káva. Děkujeme všem za pomoc v organizaci i za příspěvky, ať umělecké či kulinární, a za rok zase na shledanou! (AM)
Vejšplechty našich malých
Děti mají trochu jiný pohled na svět než dospělí a v dnešním rychle měnícím se světě pronesou leccos, co nám starším přijde zajímavé ať z humorné stránky nebo pro nevšednost postřehu. U jedné známé objevila její vnučka starý psací stroj a fascinovaná tím, že každé klepnutí otisklo písmeno na papír, prohlásila: "Babi, tohle je skvělý vynález, tady se rovnou ten text objeví na papíru a nemusí se to posílat do tiskárny!"
Díky směsici jazyků v Quebeku z našich dětí mnohdy vypadnou zajímavé linguistické kreace. Náš vnuk, tehdy tříletý, při pohledu na fontánu, která během léta chrlila vodu a najednou na podzim zela prázdnotou, řekl, když pochopil, že je voda zavřená na zimu: "La fontánka needs soleil." Jeho mladší bratr o minulých Vánocích (tedy rovněž ve svých skoro 3 letech) požadoval, že chce "sit ŕ côté babí". Dcera našich přátel, tehdy asi čtyřletá, omývala svému otci ruku pod vodou a komentovala to dvousmyslnou větou: "I lave your hand!" (francouzsky "[je] lave", myju, zní stejně jako "love", miluji). Že skloňování je obtížné, to dokazovala naše vnučka tím, že označovala jednu dámu jako "paní with pejsek", a večer, že chce "dívat Popelka." (AM)
Máte-li zaznamenaný zajímavý výrok svých dětí a chcete se o něj se čtenáři Věstníku podělit, pošlete nám ho!
Různé zprávy
Nabízím příležitostnou výpomoc v domácnosti (úklid, nákupy, péče o staré lidi). Volejte 514-526-5076.
Na Věstník přispěli: Sonia Jelínková, Marie Jeřábková, Michael Novak, Hana Pelnářová, Iva Radoková, Dr. Jan Schulz, Jan Šturma, Bella Vernonová, Peter Vidlak, Jiří Vok. Všem srdečně děkujeme!
Ačkoliv je Montrealský věstník zasílán zdarma, finanční příspěvky jsou vítány. Chcete-li Věstník podpořit, pošlete příspěvek na adresu: Ema Košacká, 6542 McLynn, Montreal, QC, H3X 2R6. Šek vystavte na "Czech and Slovak Vestnik". Dotazy a informace můžete psát i na emailovou adresu Montrealského věstníku: montrealvestnik@gmail.com nebo amartinu@yahoo.com.
Šéfredaktorka: Alena Martinů, 5080 Glencairn, Montreal H3W 2B4, tel. (514) 484-6177, email: amartinu@yahoo.com
Členové redakční rady: Alois Fogl, Míša Fuchsová, Ema Košacká, Ludvík Martinů. Přispěvatelé jsou podepsáni.
Redakce nemusí vždy souhlasit s publikovanými texty. Za jejich obsah zodpovídá autor.
Redakce si vyhrazuje právo příspěvky odmítnout, zkrátit nebo upravit podle potřeby.