Prosinec/December 2020 5080 Glencairn Ave, Montreal, H3W 2B4 Číslo 4
Ačkoliv je Montrealský věstník zasílán zdarma, finanční příspěvky jsou vítány.
Chcete-li Věstník podpořit, pošlete příspěvek na adresu: Alena Martinu, 5080 Glencairn Ave,
Montreal, QC, H3W 2B4. Šek vystavte na "Czech and Slovak Vestnik". Děkujeme!
Chcete-li dostávat Montrealský věstník po emailu ve formátu pdf, napište na montrealvestnik@gmail.com
________________________________________________________________________________________________________________________
Netradiční vánoční přání Radostné svátky všem!
Už to začíná být poněkud jednotvárné,
nudné, ba přímo otravné. Schůzky seniorů se nekonají, Mikulášská
besídka pro děti nebude, tradiční vánoční oběd rovněž
ne. Dokonce ani s rodinou se stýkat nesmíme, a když, tak po dobrovolné
karanténě – a hlavně nezpívat! Nepřipomíná vám to něco? Zbývá
nám sedět před počítačem, napojit se na zoom a při
slavnostních příležitostech vypít spolu skleničku vína
"virtuálně" – na dálku. Člověka to přiměje k
zamyšlení...
Cestou z Evropy jsem v letadle sledovala televizní sérii filmů "Seven Worlds, One Planet". Několik týmů BBC pořídilo nádherný dokument o přírodě v sedmi hlavních částech světa: Antarktida, Austrálie, Evropa, Asie, Afrika, Severní a Jižní Amerika. S pomocí speciálních kamer, podmořských, s velkým zoomem i miniaturních, zabudovaných v hnízdech nebo doupatech či na létajících dronech, natočili vzácné záběry ze života mnoha zvířat. Vybrali druhy zvláštní, málo známé či ohrožené, které překonávají čím dál tím větší potíže, chtějí-li přežít a vychovat mladé. Potíže, které jim ve valné většině způsobují právě lidé, tím, že jim zabírají jejich prostor nebo je přímo zabíjejí. Je depresivní vidět, jak se během let zmenšuje amazonský prales, mangrovníkové porosty v Malajsii či rozsáhlé severoamerické lesy. Lidí je prostě moc a je jich stále víc a víc. Ve chvíli, kdy tohle píšu (večer 21. listopadu), je nás 7 827 milionů. Tento rok se zatím narodilo víc než 125 milionů lidí a 52,5 milionů zemřelo. To znamená přírůstek přes 72,5 milionů lidí.
Pro srovnání, zatímco podle údajů agentury Worldometer zemřelo kvůli coronaviru 1,38 milionu lidí, na rakovinu zemřelo přes 7 milionů, na AIDS 1,5 milionu, na silnicích zahynulo zhruba 1,2 milionu a téměř milion lidí spáchalo sebevraždu. Jednoduché počty nám řeknou, že na ten nebezpečný virus tedy zatím zemřela necelá 2 % z letošního přírůstku, a nebo 0,0176 % z celkového množství lidí. Je tohle opravdu pandemie? Z celkového počtu 58,5 milionu nakažených se jich zatím uzdravilo téměř 40,5 milionů, zatímco z více než 42 milionů lidí nakažených HIV se vlastně neuzdraví nikdo. Vakcína na virus HIV přes dlouholeté bádání dosud neexistuje, ale ta na coronavirus už se po půl roce prohlašuje za hotovou a vlády ji houfně dopředu kupují po milionech dávek. V některých lidech to vyvolává nedůvěru, jiní na ni čekají jako na spásu.
Ať je to jak chce, jedno je jisté: virus tu je a bude, a lidé by si měli uvědomit, že na světě není jen covid. Že jsou i jiné nemoci a jiné problémy, které nelze zanedbávat. Že ta naše úporná snaha zachránit a ochránit každého jedince se nám lidem, hlavně těm mladým, může v budoucnosti vymstít, protože ta ochranná opatření mohou být dlouhodobě škodlivá. A tak bychom se na celou situaci měli podívat trochu s odstupem. A – co je nejdůležitější – měli bychom se k tomu stavět pozitivně, nepanikovat a věřit, že všechno zlé je k něčemu dobré. Že ta příroda možná ví, co dělá. A že se vše nakonec v dobré obrátí.
A to vám přeji do dalšího roku, spolu s klidnými Vánocemi. (AM)
Česká škola Montreal
Ve středu 21. října 2020 večer se uskutečnila třídní schůzka rodičů žáků České školy. Tradičně odučíme dvě soboty, aby se děti aklimatizovaly, a potom se s jejich rodiči sejdeme a diskutujeme. Nových rodičů se ptáme na jejich první dojmy, postřehy a reakce jejich dětí. A rodičů veteránů na jejich představy o náplni výuky a společně hledáme nové zajímavé nápady. V předcházejících letech jsme se setkávali v Českém domě u paní Košacké, ovšem letos bylo jako již tradičně všechno úplně jinak. Nemuseli jsme řešit, kde se sejdeme, protože se scházet nesmíme. Účast na třídní schůzce byla témeř 100%, nikdo nemusel přijet zdaleka, nikoho nezdržela dopravní zácpa. Diskutovalo se na Google Meet.
Netajíme se tím, že začátek kovidového školního roku byl a stále je náročný, protože jsme zavedli distanční výuku. Museli jsme vyřešit tisíce technických problémů, jak na straně pedagogů tak i u našich žáků. Paní učitelky Andrea a Adéla byly po dvou sobotách mírně zoufalé, unavené a ztrácely motivaci. Bylo potřeba jim vlít do žil tolik potřebné nadšení. Utvrdit je, že jejich dobrovolná práce dává smysl a že děti i rodiče mají českou školu moc rádi a potřebují ji. V dnešní komplikované až chaotické době se změnila nejen samotná výuka, ale taky role rodičů. Na třídní schůzce jsme si společně ujasnili, co funguje a co vůbec, co má smysl a co by mohlo být v tomto školním roce snad realizovatelné. Konstatovali jsme, že technická pomoc rodičů při výuce nejmladších žáků je neodmyslitelná. U počítače malé děti vydrží maximálně 45 minut, a proto jsme do vyučování zařadili patnáctiminutový sokolský tělocvik. Adéla připravuje virtuální aktivity na principu Škola hrou a často využívá novou českou učebnici. Maminky oceňují, že jejich děti slyší mluvit česky jiné osoby, než jsou ony samotné. Rodičové doma tisknou domácí úkoly, zábavné naučné hry a kvízy nebo gramatická cvičení. Pokročilí žáci se vrátili k české gramatice, kterou nedokončili loni. Andrea navíc věnuje hodně času konverzaci a žáci před kamerou často čtou. Všichni jsme se shodli, že není potřeba laťku České školy snížit, ale jen ji přesunout jiným směrem.
Přivítali jsem mezi sebou novou žačku Aničku a těší nás, že její maminka se společně s ní moc ráda účastní výuky a učí se taky česky. Maminka přišla do Kanady v útlém věku, moc dobře mluví, ale do školy chodila v Kanadě. Takže máme letos žáků vlastně dvanáct. Co říct závěrem? Že virtuální třídní schůzka byla velmi produktivní a mobilizující. A nezapomněli jsme si společně přiťuknout na další úspěchy České školy Montreal.
Moc Vám oběma, paní učitelky Adélo a Andreo, děkujeme, jste skvělé. (Katka Kwasniaková)
Tábor Hostýn
Protože zasáhla druhá vlna covidu, letos na podzim jsme nemohli udělat oficiální brigádu. Zbyněk Najser ale postupně připravoval tábor na zimu. Během jednoho víkendu na konci října mu hodně pomohli John, Karel, Jakub, Meghana a dva další dobrovolníci (přesun těžkých piknikových stolů, atd.). Jako vždy je třeba udělat ještě více věcí, ale to hlavní před zimou je hotovo. Jakmile bude tábor stoprocentně připraven na zimu, pokusíme se pokračovat v přestavbě kuchyně, pokud na cestě nebude příliš mnoho sněhu. Čekáme na dvě velká okna pro stěnu obrácenou k louce, která jsou již objednána.
Výbor tábora Hostýn přeje všem veselé Vánoce a úspěšný nový rok 2021. Těšíme se, že mnozí z čtenářů Montrealského věstníku navštíví náš tábor v příštím roce. (Zbyněk Najser a Josef Maxant)
Misie sv. Václava
Otec Libor, působící nyní v Kalifornii, a Otec Jan z kostela sv. Václava v Torontu by rádi popřáli všem čtenářům Montrealského věstníku požehnané Vánoce a šťastný a zdravý nový rok 2021. (Rose Mary Strban)
Kultura
Česká violoncellistka Kateřina JURÁSKOVÁ je nyní členkou Londonského komorního souboru Magisterra Soloists a upozorňuje tímto na jejich koncerty. Letošní koncerty série "Magisterra at the Museum" budou dostupné in-person pro malý počet diváků, ale pro větší publikum také streamed live. Na své si přijdou milovníci barokní hudby 6. prosince, kdy bude v kostele First St. Andrews koncert "Baroque Christmas". Nenechte si ujít jarní koncerty, kde vystoupí jako host také montrealský klavírista Martin Karlíček: 3. března "From Paris to Moscow", 29. dubna "Women Composers" a 27. května "Viva Bohemia" (včetně skladeb B. Martinů a B. Smetany).
Informace o kompletní koncertní sezóně, jarním turné po Quebeku a o tom, kde zakoupit streaming tickets, můžete najít na webové stránce www.magisterra.com a na facebook stránce Magisterra Soloists.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Generální konzulát České republiky
v Torontu
přeje čtenářům časopisu Montrealský věstník
krásné Vánoce a do nového roku 2021
zdraví a spokojenost.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vzkaz od Mikuláše
Mikulášská nadílka pro děti plánovaná na sobotu 5.12. se bohužel tento rok konat nebude. Mikuláš byl sice ochoten dorazit, protože stejně tak jako Ježíšek, i Mikuláš pracuje stále a žádná omezení se na něho nevztahují, ale vzhledem k tomu, že my, smrtelníci, máme zákaz sdružování, musela jsem Mikuláše slušně odmítnout. Ale všechny Vás pozdravuje a pro Vaše děti má následující vzkaz: "Děti, moc mě to mrzí, že jsme se nemohli tento rok vidět. Pokud situace dovolí příští rok (a myslím si, že dovolí), uvidíme se. Buďte hodné, dívám se na Vás!" (Alena Berti)
Oslavy 28. října
Kdybych měl dnes napsat slohovou práci o 28. říjnu, věděl bych si rady. Moje maminka na tu slávu první československé "sametovky" vzpomínala s láskou, jako všichni vlastenci. Jenom komunárdům na nové republice vadilo kde co, buržousti, policajti, kulaci, páteři, ba i Sokol, ale dnes některé kacíře spíše straší myšlenka, zda by "středoevropská federace" nebývala byla lepším řešením. Nebyla by nás ušetřila hrůz komunismu a nacismu? Když to tatíček Masaryk tenkrát risknul, nemohl tušit, že jeho stát se rozpadne a jeho odkaz vyšumí. Že zlodějna, licoměrnost, podvod i násilí se zabydlí v politice nejen české, ale i velkých demokracií. Uvědomělého "Čechoslováka" dnes najdeš nejspíš v cizině, protože 28. říjen se (na rozdíl třeba od ČSSR slavící VŘSR) v Kanadě slavil vždycky. Konzulát byl obávaným místem, kterému bylo lépe se vyhnout, až do doby, kdy pragmatický Husák dovolil emigrantům "upravit si poměr". Namísto monologu nastoupil dialog, například: "Jdete volit, soudružko?" "Ne, prosím, já jdu žádat o zrušení občanství." Po (kolikátém už?) sametu se konzulát ujal sponzorování oslav, které se důstojně ověnčily koncerty klasické hudby a zpopulárněly hromadami chlebíčků a číšemi vína. Posléze se Česko prohlásilo za dědice Československa (co ty na to, tatíčku?), jenže konzulát se zrušil a organizace se vrátila do rukou česko-slovenských spolků. Pro mne byla oslava jednou z mála příležitostí se vykoupat, navonět a obléci do večerního. V poslední době se už dalo přijít v džínsách a letos to zásluhou nechutného virusového vměšování vypadalo, že se slavit nebude vůbec. Na poslední chvíli nový pan velvyslanec zhatil viruózní ambice virtuózním nápadem natočit virtuální video a nabídnout je krajanům na webu. Tak se i stalo. I shlédli jsme celovečerní film, vybavený historickými klipy o česko-kanadské spolupráci v potírání fašismu a v druhé části se ti šťastnější našli v lokálních klipech a zdravicích. Českou a kanadskou hymnu odzpívali Olympický pan Janda s dcerou, ale "Nad Tatrou sa blýska" (zřejmě politicky korektně) vynechali. Anonymní trablmejkr k tomu dodal, že "to mohli zkusit aspoň s rouškou". Avšak zcela nepředstavitelné by bylo video bez účasti pana Havelky a jeho pokrokového melodybandu. Tento "renesanční" všeuměl, ačkoliv, jak známo, má "papíry" i na opery, zde se vrátil ke své pravé lásce a swingové šlágry nás provázely během celé show, včetně Masarykova pohřbu. Panu velvyslanci, i všem nejmenovaným tvůrcům filmu, děkujeme za nevšední zážitek a doufáme, že jeho agenda obsahuje též udržování co nejlepších styků se Slováky, našimi (skutečnými) bratry. (Což platí pochopitelně i pro naše sestry Slovenky, mea culpa!) (KN)
Běh k 28. říjnu
Při příležitosti
založení Československa jsme se s mou desítiletou dcerou Isabellou a paní
učitelkou České školy Adélou rozhodly, že tento slavný den oslavíme
během na nejvyšší místo v Montrealu, Mont Royal. Chtěly jsme se tímto
přidat k tisícům dalších, co právě tento den běží na
různých místech zeměkoule, a to buď oficiální závod, anebo jen
tak pro radost. Původně jsme chtěly běžet oficiální "Sokolský
běh republiky" (více informací najdete na https://www.behrepubliky.cz/zavody/individualni-vyzva),
ale vzhledem k tomu, že díky současné pomalosti kanadské pošty by nám
startovní balíček, který mimo jiné obsahuje tričko s českou
vlajkou a medailí, nedošel včas, rozhodly jsme se do závodu zapojit jen
tak neoficiálně a šly jsme se proběhnout. Vzaly jsme s sebou českou
vlajku a běželo se. Počasí nám přálo. Původní
předpověď byla sice sníh, ale naštěstí se to vše, jak tady
již bývá zvykem, změnilo a bylo krásných 8 stupňů a Mont Royal
zářil podzimem. Konstatovaly jsme, že takhle oslavit 28. říjen byl
výborný nápad a že bychom tímto mohly založit tradici. Nebylo by to krásné, kdybychom
se my, Čechoslováci, každý rok takhle sešli a v národních barvách
běželi, či šli, po Mont Royal ? Pokud nám to zdravotní situace
příští rok dovolí, tak proč ne? Kdo se přidá ? (Alena Berti)
Česká vína a likéry v SAQ
V této komplikované době se snažíme vyjít vstříc naší komunitě zde a všem, kdo mají zájem. Dovozem a distribucí alkoholu pro Quebec a dříve i pro Ontario se zabýváme přes 15 let. Vzhledem k provinciemi nastavenému dovoznímu systému to není jednoduché a nese to řadu překážek, které se ukazují v této době víc než jindy. V srpnu/září jsme objednali zásilku likérů a slivovic, která by zde za normálních okolností byla v prosinci, určitě před vánočními svátky. Nový bylinný likér St. Hubert, absint s koriandrovými semínky na dně láhve, 4 druhy slivovic. Po léta jsme se snažili sem přivézt české víno. Je to téměř nadlidský výkon kvůli vysokým cenám a věsměs liknavému přístupu českých vinařů, kteří samozřejmě preferují prodej v tuzemsku. Ale podařilo se to a ve stejnou dobu jsme objednali bzeneckou červenou frankovku a bílý veltlín, kvalitní 13% vína ročník 2018 a 2019. Vína budou k dispozici v cenové hladině 17-18 dolarů za láhev, což je nejlepší cena, kterou můžeme dosáhnout. Žádné české víno se tady ani v Ontariu neprodává; existují malé privátní dovozy, ale všechno dráž, a nakonec i jediné slovenské červené víno srovnatelné kvality se v SAQ prodává za 24 $.
V covidové době začaly nové problémy na obou stranách. Enormně dlouhá připravovací lhůta v Česku, každá změna trvala třikrát déle než obvykle, včetně dodací lhůty. SAQ poněkud zneužívají situace, ne vždy udělají to, co říkají, a navíc v prosinci omezili příjem zásilek, aby poskytli zaměstnancům příjemné vánoční svátky. To znamená "stop" na vyzdvihování zásilek od dodavatelů např. v Evropě od listopadu do prosince, tedy na 6-8 týdnů. Nevíme, zda se po řadě urgencí uvolí zásilku vyzdvihnout nebo ji ponechají osudu.
Spoléháme na českou i slovenskou komunitu, že to pochopí a bude nakupovat i nadále. Zpoždění nám pomůže snad v tom, že alkohol určený pro restaurace bude možné dodat v době, kdy už snad budou otevřené, ale ani to se nedá předpovídat. Snažíme se být optimističtí a doufáme, že se situace zlepší.
Věřím, že se nám společně podaří s tím vším vyrovnat, třeba i díky tomu, že si dáme trochu té slivovice nebo vína. Všem vám přeji hezké prožití vánočních i novoročních svátků. (Pavel Auersperg, Tries)
Trochu humoru
Švábi přežijí atomovou válku, ale chcípnou po praštění novinami. To je důkaz, jak nebezpečná jsou média.
V lékárně měli napsáno "Vstup jen po čtyřech", tak jsem se plazila pro aspirin. Divně na mě koukali...
Spousta manželek teď v době covidu zjistila, že je vlastně lepší, když jsou ty hospody otevřené.
Oznámení školy: "Vážení rodiče,
prosíme, abyste při on-line výuce nechodili v pozadí v trenýrkách s pivem
a nekomentovali výuku. Děkujeme."
Když čtu na krabičce vajec v obchodě "Vejce z volného výběhu", cítím závist.
Vždycky, když si kupuji láhev rumu, beru i mouku, aby si lidi mysleli, že budu péct. Nechcete někdo 25 kg mouky?
Z novin se každý den dozvídáme, že když se pandemická situace zlepší, máme děkovat vládě. Když se zhorší, můžeme si za to sami.
Zo Slovenska: Zháňam stacionárny bicykel na cestu do práce.
Každý večer by sa mal v TV programe zaradiť horor na upokojenie.
Ženy majú nový problém. Majú čo na seba, ale niet kam ísť.
Dnes som sa rozprával s konárom stromu pod oknom. Je veľmi zlomený.
Dnes idem vyniesť smetie! Taký som vzrušený! Ani neviem, čo si obliecť.
Už mi hrabe. Umývam si ruky, aj keď vyjdem zo sprchy. A vtip k americkým volbám: "Už je pryč?"
Různé zprávy
Kniha "Not Like the Stars At All: Czechoslovakia Diaries" od kanadského spisovatele Darcy Rhyno je založena na jeho zážitcích z pobytu v malém městě blízko polských hranic, kde žil jako učitel angličtiny na začátku 90. let. Poznal život svých studentů a jejich rodin a navázal s nimi vřelé přátelství. Příběhy se odehrávají v době, kdy se stal Václav Havel prezidentem a Sovětský svaz začal stahovat svá vojska z československého území, a právě toto městečko bylo vojenskou základnou, kde žilo víc vojáků než místních obyvatel. Knížka je k dispozici na Amazonu za 15 $ (paperback) nebo 9.99 $ (Kindle edition).
Na Věstník přispěli: Míša Fuchsová, Jana Glavašová, Eva Jačeková, Darina Kačír a Dušan Lámoš, Jitka Kirchnerová, Ema Košacká, Dr. Tomáš Machán, Marie Pánková, Iva Radoková, Vera Zabrodsky. Všem srdečně děkujeme!
Šéfredaktorka: Alena Martinů, 5080 Glencairn, Montreal H3W 2B4, tel. (514) 484-6177, email: amartinu@yahoo.com
Členové red. rady: Alena Berti, Lucie Čermáková, Míša Fuchs, Ludvík Martinů, Iva Radok. Přispěvatelé jsou podepsáni.
Redakce nemusí vždy souhlasit s publikovanými texty. Za jejich obsah zodpovídá autor.
Redakce si vyhrazuje právo příspěvky odmítnout, zkrátit nebo upravit podle potřeby.
